stalo se mi skoro něco podobného u mého syna. Před rokem ( ve 14) přišel s tím, že chce chodit na náboženství a chce se nechat pokřtít.
Já jsem tolerantní - jsem věřící, ale nekřťěná a nepraktikující ( ale snažím se ctít desatero), přítel je absolutní ateista. Otec dítěte je už po smrti.
řekla jsem jasně, ať si vybere svoji životní cestu, ale mezitím nastoupila puberta a vycouval z toho.
Akorát vím, že náš farář vzkazoval, že bude chtít mluvit s maminkou ( nebo rodiči všeobecně, u nás jsem jediný žijící rodič já), jestli s tím souhlasí. Což bych samozřejmě potvrdila.
Třeba na to někdy ještě dojde, ale to už bude třeba dospělý.
Jinak u nás ho k víře přivedli jiní příbuzní mimochodech mnohem mladší než já