Děláš dobře,že syna k nim pouštíš,v opačném případě by to byl on,kdo by přišel o prarodiče,žejo.

Být na tvém místě,nic od nich neočekávám,žádné vysvětlování,na nic se jich neptám,jen předám syna či jak to máte,dobrý den a nashledanou a to je vše.

Jinak tvé pocity chápu,ale jak už sama asi víš,nic s nimi neuděláš,chce to velký nadhled z tvé strany,sebezapření,ale zas si přitom vzpomen,že je to vlastně vše kvůli tvému dítěti a třeba ty pocity už nebudou tak strašné.