Moji maminku "systém" utratil. Nedokážu jim být vděčná za to, že jí ušetřili trápení, protože nikdo se nezeptal ani jí, ani nás, jestli o to stojíme. A to maminka nebyla ve vegetativním stavu, ve chvíli, kdy došlo k rozhodnutí o utracení, byla při vědomí, při smyslech, šťastná a spokojená babička, která jen měla bolesti kvůli rakovině. Utrácení jim trvalo 2 dny. S námi se nehodlali bavit, lhali nám do poslední chvíle, vzali nám (tedy mým sourozencům) možnost se s maminkou rozloučit.

Ať mají lidé možnost rozhodovat o svém životě...ale nikdy, nikdy nebudu souhlasit s tím, aby o tomhle směl rozhodovat lékař nebo úředník .