Jako popravdě, pokud zjistí v těhotenství vážnou vadu postižení, jsem pro ukončení. Tím se asi s vědcem shodnu. Ale zabíjet je, jakmile se narodí, to už je hodně ekl. Navíc mám problém i s tím nuceným potratem, lidi by měli být spíš poučení a představení třeba nějakému ústavu nebo rodičům, kteří o takto postižené díte pečují, aby věděli do čeho jdou.

Ono plno lidí vídí sluníčkově, když čeká prcka a i postiženého, ale málokdo si představí tu náročnost fungování celé rodiny a každého jedince v ní. Je to i defakto rezignování na život a přeorientování se jen na péči o postiženého. Plno lidí, a vidím to kolem sebe, nebo na netu, to partnersky semele a matka zůstává s postiženými dětmi sama a obrací se na stát o pomoc.