Ono je strašně těžké v tomto věku rozlišit, zda to je momentální nechuť nebo celoživotní názor (jak tvrdí dítě). Moje zkušenost na malém vzorku mých dvou dětí + spřátelených dětí z okolí je, že na prvním stupni chtějí všechno zkoušet a zapisují se do dalších a dalších kroužků, úderem 10.roku věku je najednou všechno "nuda". Také začne vstupovat do hry ovlivňování kolektivem (Pepíček řekl, že hudebka je trapná, tak už tam nechci chodit). Bez mírného nátlaku(lépe řečeno podpory/motivace) pak děti praští se vším. Pro mě osobně je hudebka víc než kroužek, pro naši rodinu je hudba součástí života. A to, že se člověk občas musí "zakousnout" a překonat obtížnější úkol(nebo momentální demotivaci), aby se posunul dál, patří nejen k učení na nástroj...o tom je celý život. Náš starší(14let) měl cca v 5.třídě také "krizi" (klavír). Kámoši končili se ZUŠ jeden za druhým. Syn se dostal se do nového kolektivu (přešel na 8G), kde shodou okolností většina dětí ze třídy aktivně hraje nebo zpívá ve sboru. Mají osvícenou vyučující na HV - formují si ve třídě pidikapely, vybírají si skladby, kterým se chtějí věnovat a uč jim pomáhá s netradičními "aranžemi", najednou je prostě "cool" něco umět zahrát. V ZUŠce jeho novou motivaci hned využili, začal hrát složité 4ruční skladby, přibral si ke klavíru el. kytaru...zkrátka obrat o 180°. Takže za mě - dejte slečně přes prázdniny oddych, na podzim může být všechno jinak, případně nabízejte jiný nástroj, zpěv...aby neztratila kontakt. Držím palce.