Moje mladší hraje na klavír, teď taky skončila sedmiletý cyklus a chce pokračovat navazujícím tříletým. Několik let bylo takových, že cvičila jenom pod nátlakem (jinak si jako cvičení představovala, že přebrnkala každou skladbu jednou, co nejrychleji), když paní učitelka vypracovala plán - tabulku, kterou jsem podepisovala. Chodila do ZUŠky streslá, že to nebude umět, občas to bylo náročné. Vždycky na konci roku jsem se ptala, jestli chce pokračovat, a ona vždycky, k mému úžasu, že samozřejmě ano.

Co pomohlo, bylo, že paní učitelka zavedla, že zhruba ze čtyř skladeb si vždycky mohla vybrat jednu vyloženě podle sebe, paní učitelka jen zkontrolovala úroveň obtížnosti. Takže hrála několik velmi zajímavým (pro mne) anime skladeb, které někde sehnala (ačkoliv paní učitelka by raději viděla klasiku ) a teď na absolventském koncertu hrály s violoncellem skladbu s tou hlavní nosnou melodií z Harryho Pottera.

A zrovna teď si tady přehrává zpěvníkové písně s akordy.

Za dva roky plánuje přibrat varhany.

Starší po třech letech v ZUŠ sekla s flétnou, ale teď se k ní už bez ZUŠ vrací a myslím, že jí hodně pomáhá i absolvovaná nauka.