Ale dítě nelze přece vychovávat v nějakém názorovém vakuu, každý rodič dětem nějakým způsobem předává své přesvědčení(samozřejmě i ateista).Také učíme dítě mateřský jazyk a nečekáme, až vyroste a v dospělosti si vybere jazyk podle svého vkusu. A zároveň dítě má samozřejmě v dospělosti svobodu vydat se vlastní cestou, kamkoli se přestěhovat, mateřský jazyk zapomenout...je asi dobré, vychovávat dítě v úctě a toleranci k jiným názorům a přesvědčením, než jaké zastáváme my, k otevřenosti... ale všichni své děti nějakým způsobem formujeme, nedá se tomu dle mého vyhnout.