Mé tři nejlepší kamarádky všechny patří k různým církvím. Jedna z nich již jen formálně, jedna jako věřící, která nedrží všechny rituály, jedna se "vším příslušenstvím". Nějak jsme nepřišly na to, že by nám rozdíly v tom, čemu věříme, nějak vadily v porozumění. Ony nepanikaří při pomyšlení na mé bezvěrectví a já nevidím problém v jejich Bohu. Pro mou starší (pětiletou) dceru je to vlastně docela zajímavé téma k rozebírání - čemu která teta věří.