Měla jsem moc ráda svou babičku Annu, když jsem se dozvěděla, že o mně smýšlí jako o průměrném venkovském balíku, co to až tak daleko nedotáhne, fakt mě to bolelo. Ale ona mě měla ráda i takto neperspektivní.A já jsem její zadání víceméně splnila
Víš, v tom je možná kus frajeřiny, připustit si o svém blízkém, že je tak trochu k ničemu a akceptovat ho.
Říct o svém dítěti "ten náš pitomeček" lze s velkou láskou.