Chlapa jsem jim tam nechala, když se mě neuměl ani zastat, jako neřek ani bú! Sice se mi večer omluvil, že se mě měl zastat, ale že prostě toho otce má v nejvyšším bodu autority a že si prostě nedovolil nic říct.

Spíš má z něho těžký průvan.

Taky bych sbalila děti a odjela. Na manžela bych byla asi chvíli hnusná než bych si s ním o tom do mrtě popovídala. A rovnou bych mu řekla, že jako omluvu čekám pugét, velkou čokoládu a jestli se to někdy zopakuje, narvu mu sekanou mezi půlky Taky by se mu jistě nelíbilo, kdyby na něj ječela moje máti před našima dětma a já ani nemrkla.