Tak jistě - pokud požádají o hlídání, protože třeba se něco stalo, co nemohli předpokládat, tak to bych přeorganizovala, pokud by to šlo. Ale písknutí - Roman si vzpomněl jet na kolo a pak je pařba - tak kvůli tomu si skutečně nebudu přeorganizovávat vůbec nic.
Jako vtipný bylo, když mě manžel nahonem odvezl se silným krvácením před porodem do nemocnice, doma to vypadalo jak na jatkách a nechával doma třináctiletou dceru a čtyřletýho syna s tím, že se neví, jak to dopadne. Volal manžel našim, zda by nemohli - myslel třeba postarat se o mladšího, protože je jasný, že dívat se celý den na postel od krve není nic moc a nechtěli jsme po dceři, aby to uklízela a ještě hlídala svého bratra a starala se o něj vč. jídla. No a naši na to do telefonu - hahaha, my jsme se rozhodli, že pojedeme k mé sestře, takže se nám to nehodí. Ale dej vědět, jak jste to vyřešili, to nás skutečně zajímá.
No - vědět jsme jim teda nedali nic a moc se divili, že jsem jim nedala zprávu o narození našeho dítěte. Po upřesnění - k mé sestře jeli stejně jako každý druhý den a bydlí od nás půl kilometru. V takovém případě bych já jako babička na písknutí fungovala. Taky jsem fofrem přeorganizovala náš program, když mi zavolala kamarádka a pomalu brečela, že to na ni přišlo a nemá zrovna nemá kam dát děti. To jsou přece situace, kdy se udělá maximum - teda dost lidí to udělá, ale ne všichni.