Jéjej,jak bych tohle ráda slyšela od svých synů,že plánují druhé dítě.Mladší by už dítko rád (24),zas ta jeho slečna se na to ještě necítí a po škole (po vš+doktorátu) by si prý chtěla konečně začít užívat - cestování a tak,pak kariéra na a možná v důchodu... nebo těsně před o rodině asi začne uvažovat.Vím že tahle slečna neni bohužel vůbec ojedinělá s tímhle uvažováním,ale asi klukovi brzy s ní dojde trpělivost,nebude čekat a nechat si jen věčně něco slibovat,že později,později.Takové holky pak tady po 30ce brečí,že ti správní chlapi a k něčemu, jsou už vlastně rozebráni a kde vlastně jsou, a dělají si to samy.

Jinak k tvému problému - neznám tvoji máti,někdy nám to holt ujede,jsme už přeci jen starší páky,já se ted učím pořád se srovnávat s tím,jak kluci žijou,co a jak dělají,byt se mi to taky vždy nelíbí,tak se učím držet pusu a krok a usmívat se a být ráda za to,že je mám,že je vidím a že jsou - že jsme už zase všichni zdrávi.A to je nejdůležitější.