Líbí se mi, co píše Bouřka, je fajn přečíst si něco od někoho s časovým odstupem. Jako léčebná strava na pročištění, souhlasím. Stránky znám a navštěvuju už déle - pro inspiraci a jako zdroj informací. Letos na jaře jsem prodělala ten jejich masopust, a i když k makrobiotice mám pořád daleko, mám moc dobrý pocit z toho, že jsem zvládla vypustit některé potraviny a celkově zlepšit svoje stravování, opravdu se cítím lépe a jsem asi poprvé v životě spokojená se svou váhou a postavou.

Praktikovat MB je relativně náročné, ale jde to. On problém není v MB; problém je v tom, že většinová populace najela na průmyslově-tržní systém výroby, pořizování a skladování potravin. Přijde nám normální (nebo nám ani nepřijde na mysl), že se maso, mléko a vejce vyrábí (=ne chová), že zvířata trpí a živočišné produkty jsou nekvalitní, pak se ještě dál průmyslově zpracovávají, chuť, konzistence, skladovatelnost se honí koktejlem éček... Rostlinná strava to samé, rostliny nevím, jestli trpí, ale země současným konvenčním monokulturním a chemickým zemědělstvím trpí určitě. Pak se to všechno ještě vozí z jednoho kouta světa na druhý, zase, země trpí. Takže pokud toto teď považujeme za normální, přijdou nám makrobiotici jako pošuci. Přitom oni nejí až tak odlišně od našich prarodičů a praprarodičů.

A já? Dala bych si jednou týdně maso, kdybych věděla, že to zvíře běhalo po trávě pod širým nebem. Takové maso málokdy seženu, tak ještě rybu. To stejné s vejcem - tu a tam od "outdoorové" slepice. Mléko bych nejraději nekonzumovala vůbec, i když občas třeba v buchtě pozřu trochu bílého jogurtu. Mandlové mléko je dobrá alternativa, fajn jsou i obilná, ale neumím je udělat doma taková, jaká se prodávají v krabici. Co se týče mouky, kupuju už vesměs jen celozrnnou (pšeničnou, špaldovou, žitnou, ječnou, pohankovou...). Naučila jsem se připravovat a jíst spoustu obilovin. Říkám si, proč se u nás ve velkém jí vlastně jen rýže, když tu máme řadu domácích obilovin - ječné kroupy, jáhly, pohanku,...? Cukr jsem omezila, ale původní snahu ho zcela nahradit zatím vzdávám, ječný slad má takovou pachuť a sirupy (rýžový aj.) jsou drahé. Kupuju jen nerafinovaný, stejně tak oleje. Doma (na RD) to jde, vařím oběd pro sebe a nejmladšího, takže často echt MB. Snídaně flákám, veřeče bývá kompromis nebo chystám dvě jídla. Horší je to s cestováním, buď si s tím člověk dá práci nebo to holt dočasně do nějaké míry odflákne.