...mně to přijde správné - na okraj podotýkám, že jsem potenciální dědic, aby někdo nerejpal, že se mi to mluví, když nezdědím ani kadibudku -, ale pokud je to člověk milovaný a milující, přeju mu hodně dlouhý život a na jeho majetek se rozhodně netřesu a na druhou stranu, vyčkávání na to, co mi spadne do klína, aniž bych si to zasloužila, třeba péčí o toho člověka, mi přijde nefér.
Těžko někdo v českých reáliích odkáže majetek někomu cizímu, když ho může přenechat svým - právě těm hodným a pečujícím, na to jsou Češi příliš konzervativní. Pokud ovšem někdo drží majetek druhým před nosem, jako psovi kost - taky znám, tuhle hru nehraju, žádný majetek nestojí za to, aby se mnou někdo "voral brázdy".