Nevím, věřit můžu čemukoli, tady jde o fakta. Neznám podklady, z kterých vycházel Ústav paměti národa a nevím, zda soud skutečně zohlednil jen svědectví stbáků. Sice tu dobu pamatuju, ale naštěstí jsem neměla "tu čest" s STB. Přijde mi ovšem celkem logické, že STB nejspíš kontaktovala každého, kdo se na jisté úrovni pohyboval v zahraničním obchodě. Jestli všichni "museli podepsat" netuším a další věc je, co kdo reálně udělal, koho udal.
Lidsky dokážu pochopit podpis ze strachu pod velkým nátlakem. Jiný podpis spolupráce je minimálně morální škraloup. A na člověku ulpí dokonce bez ohledu na soudy. Ale co s tím? Se škraloupem spolupráce s STB šel Babiš do voleb a jeho voličům to nevadí.

Mně osobně se příčí soudit někoho jen za to, že je v nějakém seznamu. Zvlášť, když není vyloučeno, že mohly opravdu velké ryby uniknout ze seznamů díky skartacím. Na začátku devadesátých letech by mohla infiltrace stbáků do některých funkcí být rizikem, dneska už jde snad spíš o morální rozměr. A v téhle souvislosti mě napadá obecnější otázka, jestli jako voliči nemáme na morálku politiků malé nároky.