Anett,
roční dítě ještě nekomunikuje "normálně" - ale o to až tak nejde.
Parťák může být i na blbnutí, na hraní, jenže já jsem ten typ, co dítěti nic nenutí a nijak ho "nemotivuje", nevymýšlím malýmu dítěti program nebo náplň, co by jako mělo dělat a nestresuju se tím, že něco nedělá, protože je mi úplně fuk, co má podle jiných dělat/umět a jak to pojímají "jiní".
To je totiž to jádro pudla - nevěnuju se dítěti v tom směru, že bych mu něco ukazovala, něco ho učila a k něčemu ho podněcovala, tohle jsem prostě nechávala na něm. Představa, že se snažím něco cpát ročnímu nebo dvouletýmu dítěti mi prostě připadá zbytečná. Nevím co to je "učit mluvit" nebo proč učit dítě, jak dělají zvířátka, k čemu je to dobré? Ráda se přidám, když dítě samo projeví o něco zájem (někdy taky ne, to je fakt), ale takové to "smysluplné věnování se" pokládám do určitého věku za ztrátu času. Leda by to někoho bavilo. Mně to fakt nebaví.