Já se tomu nejdřív hrozně bránila, číslo jsem měla půl roku, než jsem se odhodlala, že zavolám. Jenže pak už to byla otázka přežít a nebo taky ne. Zvažovala jsem, jestli spíše psychiatr, ale psycholog mi přišel schůdnější , omlouvám se psychiatrům. Jsem šťastná, že tam jednou týdně mám svůj vyhrazený čas, i když polovinu času mlčím, ale paní už rozhodně cizí není. Prostě je to paní XY.
Teď jsem i taková nažhavená a duševně připravená s ní tohle tady probrat. Jsem zvědavá, hodina H se pomalu, ale jistě, blíží .