"No me ten pes dokaze udrzet v psychicke pohode, ono se to tezko vysvetluje, ale kdyby ze mne byla troska, budu ostatnim asi dost na pritez."

Tak. Je důležité se starat taky sám o sebe, o nějakou psychickou pohodu. Každý to dělá jinak. Někdo narval x tisíc do knížek, někdo do sportu, jiný je rád se zvířetem. Na tom není nic nepochopitelného.

Když sem dá Zufi fotku z Bibi, dělá se mi fyzicky špatně a normálně se mi už jen z pohledu na ty fotky dělá horko a začínám se potit . Přepadá mě úzkost ze všech těch lehátek, je to jako jedna velká plotna, kde se smaží stovky těl. Ale Zufi to potřebuje a proto do toho investuje.

Každého hladí po duši něco jiného, není třeba tu shazovat lásku ke zvířatům jako něco nelidského. Pro mě je to přirozená věc. Nepíšu tu o opečovávání typu oblečky pro psy a manikůra, ale o základních potřebách, do kterých majitelé zvířat běžně investují.
I mě někteří psi otravují, lezou mi na nervy a nemám je ráda. Nejsem ani kočičí člověk, kočku v bytě bych nesnesla. Narazit na psa, se kterým je člověku fajn, není jen tak. Dokud člověk takové zvíře nemá, nepochopí, o čem je řeč.