Hanko,
mám holt jinou zkušenost, a hlavně - pokud dítě naučíš na "chválení", je to určitá forma podmíněného reflexu. Problém je ale v tom, že já osobně nechci, aby dítě něco dělalo pro odměnu (byť slovní) nebo proto, abych měla já radost.
Ona vnější motivace nikdy není a nebude tak silná jako vnitřní - a jakmile potřebuješ tu "berličku", už to nejde tak úplně "z tebe".
Pokud dítě samo nechce umět psát dvojku (nebo dělat cokoli jiného), ale bude vědět, že za napsanou dvojku přijde odměna, vytvoří se u něj návyk, který já osobně pokládám za špatný, protože jednou přijde střet s realitou a čím je ten náraz tvrdší, tím horší může mít následky.
Neříkám tím, že se má dítě "shazovat" nebo "dehonestovat", to je druhý extrém a také škodlivý.