Je šílený, že v tom žijete a musí to být náročný. Rozhodně bych to řešila. Tobě bych ale doporučila koukat se na ní jako na nemocnou. To není ona, kdo se tak podivně chová a dělá ti zle, je to nemoc kterou trpí. Na jednu stranu to v příspěvku několikrát napíšeš, ale pak napíšeš tohle:

"Dospěla do stavu, kdy je mi ona dáma a to co si myslí srdečně jedno a ani s ní nepočítám jako s babičkou. Moje děti prostě mají jednu babičku a tchyni."

Tímhle trpí hodně psychicky nemocných lidí. Okolí ví, že jsou nemocní, ale zaujmou k jejich chování postoj, jako kdyby byl zdraví a jejich chování jim mají za zlé.

Máš to těžké.