Moje nevlastní sestra spáchala sebevraždu, budou to skoro dva roky. Zanechala po sobě dvě děti, 8 a 13 let. Stýkaly jsme se jen občas, ani synovci k nám moc nechodili. Dnes mě švagr požádal, abych je o víkendu pohlídala, má neodkladné povinnosti. Mám z toho trochu strach, abych nešlápla vedle. Kluky sice občas vídávám, máme se myslím docela rádi, ale tak dlouho v kuse jsme spolu nikdy nebyli.... a já nevím, co se jim vlastně honí v hlavě. Ptát se jich na to samozřejmě nebudu, ale co takové děti vlastně cítí - stesk po mámě, nebo zlost, že je opustila, nebo co?