ono se to věkem určitě mění.....já jsem bývala nervoznější kvůli různým restům, ale dnes vím, že je stejně musím udělat jen já a je jedno, zda dnes či za měsíc ad domácnost- taky mne občas naštvalo, že mi holka opatlala zrovna umytá okna, zrcadla, kuchyn.linku, ale dnes se zhluboka nadechnu a když už něco řeknu, tak se hned omluvím, že je to blbost, at opatla, že až bude velká, bude to dělat ona a někdy mne sama předběhne a řekne mi : "to neva, to pak zas uklidíš" a pak si řeknu, že můžu být ráda, jaká je a to mi fakt pomáhá a snažím se ráno vstát spokojená a řeším více věci v klidu a když je stres pracovní- tak se dokážu omluvit, říct, že jsem unavená.......ony ty děti zlobí tak jako my