1) Najdi si kamarádku. Jistota je maminka s podobným osudem. Uvidíš, jak se ti uleví.
2) Prostě musíš mít nadhled!!! Zní to jako banální fráze, ale je to prostě fakt, a bez toho se utrápíš. Protože tě nikdo kdo to nezažil plně nepochopí i kdyby chtěl. A ani za to úplně nemůže. Až se s tím smíříš, bude líp. Prostě to ber jako fakt.
3) Těm "zlým" bych dala velmi pocítit, jak se tě dotkli, klidně bych je v tom nechala vymáchat a chvíli bych jim nebrala telefon. Nejde o hrdost ani trest, ale třeba si o tom alespoň hlouběji popřemýšlí. A jestli jim na tobě záleží, příště si dají sakra pozor. Alespoň tě víckrát nezraní. Jak to mysleli je těžké soudit i kdybych u toho byla. Každopádně jsem toho názoru, že ve víně je pravda. Kdyby to byla blbost a né pravda, mluvili by o růžovém slonu který prošel pod okny. Ale nemyslím, že by měli pravdu nebo si to mysleli i po flámu, ale promiň, v tu chvíli asi chtěli ublížit a věděli jak. Otázka je proč. Nech to koňovi a nebo to s nimi prober, ale stejně musíš být nad věcí.
4) Důrazně bych je varovala, aby to někdy řekli před tvým synem!
5) Velmi důrazně se ohrazuji proti komentářům typu "vždyť měli vlastně pravdu" i když chápu jak to mysleli. Tvoje dítě je jistě báječné, jedinečné a stejně tak jak nikdo nevěděl s jakým handicapem se narodí, nikdo neví, co z něj bude. Třeba se najdou léky a bude z něj prezident :). Dnes je vše možné. Hlavně je to jedno. Je tvůj, máš ho ráda.
Howk, to jsem zase chytrá :) Stejně už je diskuze starší a je to jedno. To bude asi tím šáněm, co mám v sobě :D :D :D
ĎRŽ SEEE!!!!!!