Švagr taky odešel, ovšem jim do vztahu hodně kecala jeho tchyně. Švagrova přítelkyně hluchá-slepá. Švagra víceméně nebrala jako partnera, ale jako mladšího bráchu. Pamatuji si, že minimálně pět let chodil, jak tělo bez duše, s hlavou sklopenou. Doma jim to neklapalo, tchyně furt buzerovala a dcera jí nejen poslouchala, ale začala se jí čím dál víc podobat.
Dopadlo to tak, že švagr trávil víc a víc času v práci a nakonec potkal nějakou slečnu a odešel. Jeho matka(má tchyně) se dala na stranu švagrové. Jednak jim furt piplala dítě(a to tak, že víceméně dala svému synovi dost prostoru na to, aby nebyl doma a tu nudu kompenzoval jinde) a nechce o vnuka přijít, navíc odmítá vidět, že se její syn dost dlouho snažil a nikam to nevedlo. Švagrová s matkou mají mou tchyni v kleštích, tlačí ji ke zdi a vyčítají, jak se syn nepovedl. Tchyně je s nervama v háji.
Kdyby se obě tchyně držely stranou(jedna nebuzerovala, druhá si z vnoučete neudělala třetí dítě), mohlo to dopadnout jinak. Nelíbí se mi postoj mé tchyně ke švagrovi(jejímu synovi). Je to mezi ním a jeho bývalou.