Ano, já to beru tak trochu dle vztahů v naší rodině. Pro mou mámu (a i pro druhou babičku mého dítěte) jsou vnoučata jejich "další" děti. A v našich rodinách jsou děti, které jsou ještě dětmi, nedotknutelné. Tím nemyslím rozmazlované
Kdybych opustila své dítě (u nás doma rozuměj - nevěnovala mu dost péče, byť bych ho hmotně zajistila), jsem si jistá, že domů nesmím. A pokud se týče toho NAVŽDY, já nejsem tak melodramatická
, ale chápu, že někdo slovy takto vyjadřuje svou bolest. Jak píšu, já bych svému případnému potomkovi chtěla ODPUSTIT (nejde mi to slovo přes rty, napsala bych jinak), ale vnitřně se s tím nesmířila asi nikdy (pak že nejsem melodramatická
)