nepamatoval by si třeba nic, ale měl by v životě ohromnou prázdnotu, která by dlouho zůstala nezaplněná a ta prázdnta by tam zůsttala

jedno z našich dětí máme v pěstounské péči, do dvou let je to přece mrně, moc si napamatuje, rychle si zvyke - ale ta máma mu neskutečně chybělaa je to už školák a přesto je to v jeho psychice poznat a asi vždycky bude. Má stavy, kdy by za něho člověk brečel a je to proto, že neměl mámu, když ji potřeboval. To bys chtěla svýmu dítěti udělat?

představ si svý děti s obyčejnou chřipkou, s tím, že se něčeho bojí, neměly by za kým jít, to bys chtěla?

kdepak, ani náhodou, jestli takový stavy máš, jdi se léčit, než to dětem pokazíš. Ty bys to vyřešila, bylo by ti to jedno, ale ono by tu zůstali a trpěli by tím celý život a možná by měli v tobě vzor a kdyby jim bylo zle, skončili by to, místo toho, aby to řešili. To chceš?
zkus jim radšíi ukázat, že jsi tu pro ně a až budou starší, tak jim pomůžeš a podržíš je, kdyby měli nějaký potíže, od toho tu jsi.