Jo, mockrat. V podstate jsem nikdy nelpela na zivote a to trva. Ted tu vyslovene jsem kvuli detem, ale jinak fakt nevidim duvod zit uz od detstvi. Musim se neustale na neco tesit, abych to prekonala, ale tu a tam prijde obdobi, kdy je ta deprese opravdu hluboka. V puberte to bylo nejhorsi, tak nejak bez hlubsi priciny, v soucasne dobe ty propady tu vnejsi pricinu mivaji. Vim, jak s tim bojovat, dokud si dokazu delat radost, tak jsem celkem v klidu.