Vím, že žádné přesvědčování, že to tak není, nepomáhá.
Já došla k tomu, že deprese je jako zvětšovací sklo, díky kterému pak vidíme problémy jako mnohonásobně větší, než ve skutečnosti jsou. Není to tak, že by ten problém vůbec neexistoval (deprese neznamená být paranoidní), ale prostě se jeví jako tak obrovský, že nejde unést.
Já měla depresivní období vždy jednou za několik let už od cca 15ti. Bohužel až asi ve 35 jsem se šla léčit - protože už byl ten propad skutečně neúnosný. Kdybych se byla léčila už dřív, mohla jsem si spoustu trápení ušetřit.