Ano. Spouštěč bývá moje matka, měla jsem prostě pocit,byla jsem přesvědčená že to musím udělat,že někdo tak neschopný a k ničemu jako já nemůže zamořovat tento svět. Že mám prostě povinnost se zabít. Jenže to nedokážu. Tak jsem vždycky přemlouvala sama sebe, že přece nikomu neubližuju tím že existuju, že když si budu tak tiše žít někde v ústraní, moc se nestýkat s lidma tak to že snad můžu zůstat na živu.
Nejšílenější pak bylo přemýšlení, jestli děti mám zabít taky, potože jsme všichni tak nemožní. Nebo, děti jsou skvělé, ale nic z nich nebude protože je vychovávám já, takže zabít sebe a dát jim možnost aby je vychoval někdo lepší.