Ahoj holky, konečně píšu z domova. Jak já se těšila domůůůůůů.
Ono to nemocnicí neskončilo. Pustili nás v neděli odpoledne. Lucka jak vyměněná. Řádila na hotelu jak tajfun. Jsme si říkali, dobrý je zdravá. V pondělí ve 3 ráno opět 40ky horečky. Dělali jsme ji zábal, řev na celý hotel. Střídala jsem Nurofen sirup a pášek dětský paralen. Byli jsem s manželem opět vyřízený. Né, z toho, že neodletíme,ale že jsme nevěděli co vlastně Lucce je, že má opět horečku. Nemohla jsem vstát z postele, hrozný křeče v břiše od nervů. Na snídani jsme nešli, nemohli jsme jíst ani pít. Manžel naštestí zabalil kufry. Ve 12 hod jsme měli opustit pokoje. V 10 hod jsem si vzala další neurol a v 11.30 se donutila vstát a dobalit zbytek. Hrůza, děs běs. Lucce se udělalo lepší a mě též.
Osypaná je stále. Manžel tvrdí, že se to lepší. No kapičku v obličeji, jinak po těle je samá krupička. Teplotu již nemá. Ráno jsem s Luckou byla u jiné dětské(naše má dovolenou). Zánět v těle nemá. Udělali ji výtěr z krku na bacila, výsledky budou zítra. Nesmí na sluníčko a mezi děti, zatím.
Zlobí jako čert. Stále chce ven a za dětmi. Nechce si nechat vysvětlit, že nesmí na sluníčko. Před chvílí jsem ji dala klobouček, že půjdeme za garáž malovat na zeď křídami. Stále provokovala, že nechce být ve stínu, že chce na sluníčko, že nechce malovat, že chce na houpačky, schválně utíkala na sluníčko až mi ruply nervy, že dostala na zadek a dotáhla jsem ji zpátky domů
Teď se mi doma omlouvá, že už bude hodná a že bude jen ve stínu
No to má smůlu

Jinak doktorka říkala, že to může být souhra více věcí. Alergie, bakterie atd.