Maxi,

rozumím Ti, dělala jsem taky sport závodně, i když ne vrcholově. A taky jsem tím žila a nedělala jsem to určitě pro nic jiného než pro uspokojení z té věci (co do peněz a času se do toho muselo spíš cpát a tak dobrá, abych byla slavná, jsem taky nebyla)

Já myslím, že je přirozené (i když nehezké), že ten sport vzbuzuje přehnané emoce na obě strany. Na jednu stranu, když jsi opravdu dobrej, tak lidi z Tebe šílejí (což mě spíš děsí, než co jinýho, ale nebyla jsem na takový úrovni, aby se mi to stalo), ale na druhou stranu vzbuzuješ i emoce strašně negativní (jak tu předvádějí někteří diskutéři, a to je ještě docela čajíček).

Obojí je podle mě nezasloužené a svědčí to jen o tom, že si lidi do těch sportovců promítají něco "svého", docela pěkně o tom píše Filip.

Souhlasím s Tebou, že ten, kdo ten sport dělá, to dělá především proto, že ho to BAVÍ (protože kdyby věnoval tolik času a dřiny něčemu, co ho NEbaví, tak bych pochybovala o jeho duševním zdraví).

Takže sportovci jsou v tom nevinně, myslím, že to nedělají primárně pro prachy a za ty emoce, které vzbuzují, nemůžou.