Nikdy si nemůžeš být jistá, jestli tě chlap nenechá a nenechá ti na krku outěžek ale souhlasím s tím, že je těžké mít dítě s někým, koho nemáš srdečně ráda, zažila jsem to, ač si máma brala tátu z lásky, v přiměřeném věku v situaci vhodné pro příchod dítěte... Máma ve mě viděla tátu (hlavně tchyni) a táta mámu, oba se ve finále nesnesli kvůli příliš rozdílné povaze, mám povahu po obou. Naopak kamarádka má dítě počaté omylem a krátkodobou známostí, nikdy spolu vlastně nežili, nestihla ho hluboce nesnášet a dítě přijala jak je, srovnala se s tím v těhotenství. Je to kus od kusu. Ale je fakt, že pro mě představa, že dotyčný může být případně otcem mého dítěte, jednou, hrála zásadní roli, pudově, vždy jsem,se zamilovala do takových typů, ale to tak mám já, jiní třebas jinak.