Ano, také jsem tehdy cítila velký tlak okolí, ten byl nepříjemnější než samotné chování dítěte. Srovnávání je vždycky nejhorší.
To, jak se chová teď, nic neříká o tom, jaký jednou bude. Naše nespolečenské a závislé dítě (na rodičích) nás i okolí pak velmi překvapilo, jak brzy se "utrhlo" a začalo jezdit brzy pryč na tábory a víkendy - bylo pak takhle samostatné jako první ze třídy a všichni, co ho znali, se nestačili divit - učitelé současní i minulí, širší rodina i my, rodiče.