Co se lovu týče, býval z podstatné části záležitostí mužu, i když ženský nejspíš příležitostnou kořist typu králík nebo pták, co se jim připletla při sběru do cesty, taky ulovily. V klasickém stopovacím lovu jim bránily děti, kterých ale nemívaly tolik, jak se leckdo domnívá. U přírodních národu je interval mezi dětmi kolem 4 let. Kolektivní ale asi byly lovy na táhnoucí stádní zvěř, kdy se dělaly i zásoby. Pak asi s dětmi fungovaly jako naháněči a výrazně se podílely na zpracování kořisti.
Takže zárodek na ruzné role máme odpradávna, ostatně u sociálně žijících živočichu je rozdělení rolí běžné. Pokud jde, ale o klasickou roli ženy u plotny s houfem dětí na krku, tak za tím bych viděla zemědělství. To umožnilo časté porody a postupně nás odvedlo od života v tlupě.