Jo a vzpomínám na tyhle situace s nostalgií. Najednou se ve třídě vzedme vlna solidarity s hříšníkem, semknutí proti společnému nepříteli - to bylo dobrý pro utužování kolrktivu, najednou se setřely rozdíly a všichni táhli za jeden provaz. Pokud teda se neobjevil nějaký Krhounek. Nicméně- řekla bys, že byl individualita a proč by měl za někoho pykat. A doufám, že i dnes je to stejjné. Ta síla kolektivu, když se objeví ohrožení v podobě společného trestu. Je to fajn.