Ahoj, to jsem ráda, že jsem Tě tu našla. Právě řeším hrozné dilema. Mám 4 děti 16,13,7 a 5 let a před týdnem jsem zjistila že jsem po 5. těhotná. Přemýšlím co s tím. Na potrat se mi vůbec jít nechce, pravda ale je, že mám hrozný strach z reakcí mého okolí. Bydlíme na maloměstě a i s těmi 4 dětmi jaksi vyčnívám z řady. Přičemž nejsme žádní sociální případi, máme svůj dům bez dluhů, manžel má dobré zaměstnání, páté dítě si klidně můžeme z finančního hlediska dovolit. Přesto mi ale všichni mí nejbližší říkají ať jdu na potrat a nejsem blázen, si v dnešní době nechávat páté dítě. Jsem hrozně naštvaná že je to u nás tak, že prostě norma na počet dětí u nás je 2, 3 děti už je nadlimit, kdo má čtyři už je divnej a kdo jich má ještě víc, tak nad těmi všichni kroutí hlavou a oduszují je. Proč to tak je? Hrozně mě to štve. Jaké jsou prosím Tvé zkušenosti s okolím, a jak ses naučila tomu čelit ? Co jsi třeba odpovídala všem těm hnusným narážkám typu, že jsi blázen, nebo nejste normální ? Fakt stále nevím, jestli si to páté dítě mám nechat, rozum velí že ne, že to psychicky neunesu, to abych fakt chodila kanálama, ale mateřské pudy řvou pro to si ho nechat.Saša