Grainne, o tomhle jsem hodne premyslela, protoze jsem mela dite skoro ve 40 a nekdy mne to vsechno zmaha...rikam si, ze kdybych mela dite ve 30, tak by bylo spousta veci snazsich, vcetne moznosti vyuzivat pomoci prarodicu (dnes jsou skoro nepohyblivi nebo tezce nemocni)

ale na druhou stranu jsem cas od 18 do skoro 40 vyuzila k VS v CR, k postgradualu v cizine, k odbornym zkouskam v me profesi, ktere budou platne snad az do me smrti, k mnoha letum ve vyborne firme, kde se drzim uz 20 let a snad tam mam takovou reputaci, ze se tam jeste dlouho udrzim, k cestovani po Evrope, k vyradeni se po vsech strankach, k poznani ruznych typu muzu, nakonec jsem potkala partnera, se kterym mne spoluziti stale bavi, i kdyz je to nekdy dost narocne....proste jsem se vyradila a nebudu mit snad uz zadne ulety typu "zamlada jsem si nic neuzila, musim to dohnat" ...nakonec i to starnuti se mi snasi lip s tim, ze zamlada jsem byla kocka vystavujici se na plazich Azuroveho pobrezi (pokud mam byt trochu povrchni) ...a i ty financni uspory z mladi se mi ted celkem hodi

tedy nerikam, ze to kazdy ma udelat jako ja, mj. jsem byla "produktem doby", kdybych skoncila VS jeste pred rokem 89, tak bych byla vdana a detna treba v 25 letech, ale proste se mi to vsechno takhle prihodilo a ma to i sve plusy