hm, mám to asi podobně. Teda nehádáme se o sexu ani o jeho způsobu/stylu, ale vím že manžel by byl pro daleko vyšší častost. Mě to ale přijde už celkem jak to říct - ohrané (i když rozhodně jsme neustrnuli na 1 poloze). Prostě tu vášeň už ze sebe nějak nedokážu vydolovat. A není to proto, že by se mi můj muž nelíbil, naopak. Jen mám pocit, že už jsme si toho vášnivého sexu užili dost když jsme byli svobodní, a teď když jsou děti tak už mi nepřijde nějak zásadně důležitý - ten sex. Pak pár zdravotních problémů po porodech (ach to debilní šití, cítím to pořád a je to 9 let), poslední dobou i hemeroidy a různá jiná bolení.... to na chuti nepřidá.

Manželovi se snažím vyhovět, vím že jeho to bavit nepřestalo a snažím se aby nebyla z mé strany nějak vidět nechuť či nezájem. Ovšem pokud četnost klesne pod cca 4x měsíčně, tak už je taky znát že z toho je v nenáladě. Beru to tak, že chlapa je třeba "krmit a uspokojovat" - je v mém zájmu aby neodešel za jinou. Občas se konstelace sejde a sex je fakt fajn, ale věšinou ani nečekám co z toho budu mít já.

Moje ideální představa sexu je dát si sprchu kde mi manžel umyje záda, a pak si mu lehnu hlavou na hruď a on mi bude hladit vlasy dokud neusnu :-D.