Tak teď se budeme zase jako pes za ocasem honit za tím, že rakovina a odstranění dělohy někomu může prospět, zatímco jiného zdrtí a zabije?

Hele, jsou lidi, kteří jsou schopní v druhých vzbuzovat pocity viny už za to, že s těžkou nemocí/životní situací nebojují optimisticky nezdolně a "dovolí si" upadnout do beznaděje a amorality. Takovým řekneme "dobře ti tak".

Jediné, co tvrdím, a proč se tady do těch debat na několika frontách čas od času pustím, je, že máme mít pro starosti, smutky a slabosti druhých lidí pochopení, ne prázdná hodnocení.

Ne všechno jsme si vybrali, ne všechno jsme zapříčinili, a přesto to musíme nést.