AUTO. Není těžké odhadnout, že benzín i nafta (pro jednoduchost dál jenom benzín) budou drahé. Benzín může být dost dobře vyhlášen strategickou surovinou, čímž se jeho dostupnost ještě zhorší, volný prodej může být taky klidně jenom na černém trhu, to dál přispívá k zdražování. V terénu – a kvůli tomu se pořizuje – je spotřeba ještě větší. A mimo liduprázdnou divočinu zase není dobré auto jen tak odstavit: vysátí nádrže se měří vteřinami, ne minutami, stačí dva lidi, majzlík a kladívko, dvě jedenapůllitrové stříkačky s hadičkou a dva kanystry. Benzín je drahý, ale tím spíš láká zloděje zpeněžit ho - s minimální námahou a nepatrnými vlastními náklady. Auto s prázdnou nádrží je nepojízdné a bude akorát lákat lidi, kteří si z něj začnou odnášet díl po dílu „na potom“. Pamatuju se, že jsem dostal nabídku na tři roky starého, opečovávaného golfa za sto marek. Nepřijal jsem kvůli morálním zábranám, ale stejně bych musel vynaložit nejmíň tisíc a spíš jeden a půl tisíce marek na benzín, abych ho odvezl. Ceny aut a benzínu tvoří úměru, auta jsou levná právě proto, že benzín je drahý – jejich využitelnost se snižuje spolu s tím, jak se snižuje dostupnost benzínu. Zdravý rozum proto říká, že auto je nejlepší prodat nejpozději tehdy, jakmile se z ze stále menší dostupnosti benzínu stane stabilní trend, a to může být brzo, někomu ještě hloupějšímu, než jsme byli my, když jsme si ho v rámci příprav na válku pořídili. Stržené peníze to chce hned investovat do něčeho s trvalejší užitnou hodnotou, například kvalitního kola, spolu s velkou zásobou náhradních dílů, hlavně těch nejcitlivějších, jako jsou pneumatiky. Byla by to finanční ztráta, bráno z obou stran, protože v době, kdy by auta zlevňovala, kola by zdražovala. Ovšem ta ztráta by byla relativní, protože jak by čas ubíhal, ceny aut by dál klesaly a ceny kol rostly, až by se třeba i vyrovnaly: v době kdy padla ta nabídka na golfa, bylo sto marek za kolo minimální cena, za staré, ošoupané dědkovské kolo; kvalitní mohlo stát i třikrát víc. Zdravý rozum proto říká, že je lepší za zlomek ceny teréňáků pořídit zásobu kol a tu potom rozprodávat. A navrch si pořídit i vozík za kolo, ideálně hodně.

Lze pořídit i koně, ovšem to je jinačí kafe než kolo. Na kolo sedne a jede každý blbec, tahat s koněm je fuška, kůň to musí umět a někdo ho to musí naučit, což laik nezvládne. Pokud jde o ježdění v sedle, to se člověk naučí slušně tak za rok (denně aspoň hodinu) - anebo dřív, ale chce to těch 300-400 hodin. Jezdit s vozem se naučí dřív, ale sranda to taky není a chce to dost času, aby koně pochopil a mohl je udržovat v provozuschopném stavu – jak co se týče návyků, tak zdraví a podobně. Na tahání jsou nejlepší chlaďasové, ale dost sežerou a nejezdí se na nich moc dobře, každopádně to chce pořídit na míru sedlo. Menší plemena utáhnou míň, ale míň sežerou a můžou nosit náklad na sedle, ale to chce pořídit nákladní sedlo a taky se naučit na něj upevňovat náklad. Žrádlo znamená minimálně pastva a seno na zimu, od podzimu do jara, berme šest měsíců, počítáno na velké balíky tak 8-10 kusů, 4 tuny sena, to máte možná nějakých 15 tun trávy, a to už je pořádná louka, totéž přes sezónu, aby mohli žít z pastvy. Takže to není prostě jen koupit a počkat si na válku, chce to průběžně vynakládat peníze, námahu a čas, a to denně, s tím, že válka taky vůbec nemusí přijít. A koupit rychle koně, když válka udeří, je riziko, pokud neumíte koně koupit, nemáte zajištěný plac a vlastně ani pořádně nevíte, co s ním: pokud ho totiž koupíte a nic o koních nevíte, za pár týdnů se mezi vámi snadno ustálí takový vzájemný vztah, který spolehlivě zamezí jakémukoli smysluplnému využití. Může se stát, že budete rádi, že jste ho dneska nakrmili, aniž by vás kousl.

Protože to tu padlo, tak ještě ráno dobrmani a kvér.