Nevim. Mne to prijde nezvykle (mam bezdudlikove deti, ale zejmena u toho mladsiho bych byla rada, kdyby byvalo dudlik nejak lepe prijalo a lepe spalo). U takhle starsich deti uz mi to prijde pocitove az trochu nepatricne. Zrejme je to dane tim, ze nase batole rano otevre pusu, zacne mluvit a vecer zmlkne, tak mam pocit, ze i ostatni deti tohoto veku by mely mluvit a ne mit ucpanou pusu dudlikem. Ale je to jen muj pocit na zaklade omezene zkusenosti s vlastnimi detmi. Rozumove se branim jakymkoliv soudum, neznam pozadi, sama musim nektere veci neustale obhajovat a neni mi to prijemne (zavinovani spatne spiciho kojence, kteremu bude uz brzy pul roku), nikdy bych do toho nikomu nekecala, tim mene, abych nekomu dudlik rvala z pusy. Lidi jsou holt ruzni, nekteri i mene bystri a mene slusni.