Přidat odpověď
Hnusaku,
Znovu opakuji příklad - Tvůj zaměstnavatel nabídne zaměstnancům levné k odkupu vyřazené počítače.
Ty si můžeš tudíž koupit počítač za levno, ja ne, protoze u vás nepracuju.
Je to nemravné (protoze ty můžeš a ja ne), a jsi ty nemravny, kdyz to akceptujes (misto abys poukázal na to, ze Kudla nemuze a ze to neni spravedlivé, a ze... Ale co vlastne? ze ma zamestnavatel počítače prodávat za tržní cenu? Nabídnout je všem, tedy i mne? Nabídnout je tomu, kdo da vic?
Ale byt neni počítač, pro vetsinu lidi je to domov. Kdyby obec dejme tomu udělala dražbu a domy prodala nejvyšší nabídce, tak by je prqvdepodobne získal nejaký hochštapler (kdo mel v 90. Letech tolik penez, aby si mohl dovolit koupit cely panelák) a stovky lidi, kteri tam bydlí, by mu byli vydáni na milost a nemilost.
Proto povazuji privatizaci těchto bytu za akt, ktery byl ve svém důsledku velmi humánní a nebýt ho, mnoho lidi by se plácalo ve velkých problémech. Nespravedlivě je, ze nájemnici v bytech s majitelem meli smůlu, ale bohužel tady asi nebyla cesta,jak dosáhnout 100% spravedlnosti, a přístup "kdyz ja nemuzu, at nemuze ani nikdo jiny" by jim asi nijak nepomohl.
Předchozí