My máme vždy jen kocoury. Kdysi nám jeden veterinář řekl, že kočky vykastruje až po koťatech a chov jsme nechtěli.

Koucouři, ač se vždy stanoví, že budou hlavně venkovní, skončí v baráku... Tudíž i jeden záchod mají vnitřní (pro případ, že je někdo uvnitř omylem zamkne) - vyrábí se bedýnka s dvířky a když se čistí, tak nesmrdí a nevyhazují z něj podestýlku.

Co se týče lovu myší - každý kocour je osobnost a každý lovil jinak. Někteří jen ze sportu a nosili nám je před dveře - někdy tam byly ráno srovnané i myši 3 a potkan navrch, jiní je žrali (což je horší, neboť takto jsme o jednoho přišli - myš byla asi otrávená). Současný kocour je exot a myši a) neloví a za b) se jich bojí. Žere jen co dostane a i v tom je mlsný a raději hladoví, než by sežral to, co mu nechutná.

Každopádně kočka do baráku je neutuchající zábava.

Nejlepší knížka o chovu koček je od Terryho Pratcheta - Nefalšovaná kočka . Vřele doporučuji si ji přečíst - naprosto reálně popisuje soužití s kočkou.