já jsem s dcerou cvičila, měly jsme to jako kompenzaci omezeného motorického vývoje kvůli léčbě kyčlí (distrakce, třmínky). myslím, že nám výrazně pomohla - tam, kde je vážný problém na ti nedám dopustit. psychicky jsem to snášela špatně - ale našla jsem si kompenzaci - masáže kojenců, je to i doporučované právě jako protipól vojtovky. malá je vpohodě - žádné důsledky na psychiku to nemělo.cvičila jsem cca 8 měsíců.
tvrdí se, že jsou pak tzv. "dráždivé" děti - protože jsou neustále stimulované, ale já takovou zkušenost nemám. myslím si, že je tohodně tou kompenzací - mazlivé masážování + vzala jsem ji k nám do postele - malá je stále mazel, přitom dokáže existovat i samostatně - řekla bych, že je dost vyrovnaná osobnost.
já věřím že dítě snese to, co jeho matka : pokud bude přesvědčena, že dělí s vojtovkou dobře, a dokáže to miminku vynahradit - i to dítě to vezme jen jako nepříjemné okamžiky v jinak příjemném životě s mámou.