Často jsem jako malá fantazírovala o tom, co by bylo, kdyby byla válka, bída, úpadek civilizace. Jak se zařídit, aby člověk přežil. Vždy s sebou nosím nůž a jsem ráda, že se to u nás v čr smí i na festivalech a že nás v galeriích nikdo nešacuje.

No a nějak podvědomě to asi ve mě je furt, touha po soběstačnosti, jak si spoustu věcí vypěstovat sama, sbírám semena co budu příští rok sázet do nové zahrady, čtu si o bylinách, které můžu v lese sežrat, obhlížím, kde rostou jablka, švestky, ryngle u cest.
Strašně se mi ulevilo poté, co jsem objevila menstruační kalíšek, že bych "kdyžtak" nebyla odkázaná na praní textilu. Vlastním křesadlo a dovedu s ním rozdělat oheň.