Podle mne nejde o zahlcení, spíš o to, že při souběhu dvou věcí ti může spoustu důležitého uniknout. Když jdu po ulici odněkud někam, tak si můžu fantazírovat celkem svobodně, na základě toho, co vidím/míjím nebo i "jen tak", ale když se třeba dívám na film nebo třeba uklízím, tak to zdržuje a odvádí od podstatného. To je jako s Rodinou - taky zvládnu číst a psát na Rodinu a v druhým okně pracovat, nicméně ta ztráta času je znát.