Máme dva jezevčíčky. Fenku jsme si pořídili před 12 lety celá rodina. Pak se dcera odstěhovala a pořídila si pejska. Život ji zavál zase zpět domů i s pejskem, kterému je nyní 7 let. V té době jsme žili v samotném centru Prahy, takže to byl docela problém. Nyní pejskové žijí v domečku se zahrádkou, oba mají zdravotní potíže, každý musí být kvůli něčemu hlídám / myslím zdravotně/, ale navzájem si hodně dávají.V jedné době, když jsme žili v centru, jsme měli vlivem životních změn v širší rodině jezevčíčky dokonce tři. Nejen že to prostě organizačně nešlo, ale navíc se dva z nich vyloženě nesnášeli a prali se. V současné době jsem přesvědčená, že je dobře, že jsou dva - sice se napodobují v lumpárnách, ale zase jim není smutno když jsou sami. A nepřejeme si nic jiného, než aby to tak ještě dlouho zůstalo.