Přidat odpověď
Já si taky myslím, že pár počínajících alkoholiček nebo aspoň nebezpečně konzumujících se tu najde. Ten problém je dost velký v celé společnosti. A je vidět, jak to funguje. Někdo (světlá výjimka) si začne problém uvědomovat a chce s tím něco dělat. A tlupa těch, co se ještě možná do problému nedostali nebo si ho jen nepřiznali, jej začne chlácholit, že je v pohodě, co blbne, vždyť tohle je pohodička a nic nehrozí. Ale ono, ku.va, hrozí. Hrozí, že to pak už dotyčný nebude mít sílu to řešit, že si odrovná zdraví, vypadají mu zuby, zničí celou rodinu. Všechno pro něj bude jen překážkou k chlastu. Přijde o práci, v dnešní době jinou nenajde, má ale spoustu času chlastat bez "dozoru", když jsou všichni v práci. Tak dopadla moje teta, manželova teta taky chlastá, tady v ulici vím na 100% o 3 alkoholičkách a určitě o nějakých nevím. A to je ulice s asi 20 domky.
NIKDY bych pocit, že má někdo problém se závislostí, nezlehčovala. Sama jsem v 19 byla od závislosti krůček. Teď vím, že pokud si to sama v podstatě neschválím, pokud si neřeknu "kašlu na to, tak budu chlastat, aspoň se mi uleví", nikdy závislá nebudu. Jsem na sebe v tomto směru přísná. Nedovolím si pít víc dní po sobě, občas se napiju do nálady, ale to je tak 2x za rok, při opékání vypiju 1-2 piva, v zimě párkrát svařák, když dostanu flašku vína, za týden ji vypiju a pak zas měsíc nic. Vím, že ta mrcha čeká na příležitost a když tě dostane do pracek, těžko se jí zbavit.
Předchozí