že by už začínal působit superúplněk?
K těm kroužkům- dcera chodila do nějakého "sportovního" kroužku u nás na ZŠ, hráli míčové hry, chodili ven..., do výtvarky na ZUŠ a na flétnu na ZŠ. Není to žádná sportovkyně (holt geny po rodičích), právě proto jsem vždy viděla sportovní kroužek jako nutnost. Připadalo mi, že by jí sedlo judo, sama jsem ho chvíli dělala. Ale dcera s manželem si mysleli, že ji tam cpu, protože jsem kdysi chodila s reprezentantem v judu, byl i mistr republiky. Takže trvalo 2 roky, než jsem je přesvědčila. Teď toho lituje, začala už poměrně pozdě a nemá šanci na větší úspěch. Chodí tam 5 let a je z toho nadšená, díky tomu není obézní. Nabídni mu třeba nějaký bojový sport, podle toho, jaký je temperament. Pro takové ty klidnější povahy je spíš judo, pro rtuťovité energické lidi to karate, je toho víc, pustila bych mu videa na YT, určitě se chytne. V dnešní sedavé době je sportovní kroužek hodně důležitý.