buď ráda, můžeš to využít ke spoustě věcí
my sjme takto hráli divadlo s klukama od malinka, a pak jsem třeba sehrála staršímu divadlo o tom, jak je to ve školce, a oni to hráli jeho kamarádi, tak se nebál, nebo třeba měl njaký problém ve školce a neuměl mi to říct, ale na těch plyšákách to zvládl a jsem za to fakt ráda, protože tam šlo o ubližování a bylo potřeba to řešit rázně a rychle, nebýt plyšákovýho divadla, těžko říct, jak bych pátrala po tom, co se děje a proč je najednou divný a jiný, když podle učitelky bylo všechno v pořádku - takže se toho neboj, je to normální a je to moc dobrý pomocník při komunikaci

já jsme toho využila pak ještě i později, bylo mu asi 9 a měl potíže se spolužálkama ve škole, tam už bych to nazvala i šikanou, přehlíženou ze strany učitelky, a zase byl jiný, divný, a zase jsme to zvládli na hračkách, on sám mi nebyl schopný ani ochotný říct, co se děje, co mu dělají, ale na panence a plyšákách mi to ukázal a pak už jsme mohli mluvit a řešit